Všechno musí ven!

Rozhodla jsem se promluvit o svém minulém životě, na který zrovna nejsem pyšná, ale rozhodla jsem se ke změně a prostě to musí z těla ven, nechci to už v sobě nosit.

Ani pořádně nevím, co to všechno odstartovalo...

Potkala jsem úžasného muže, za kterého jsem se vdala :-) a po svatbě odstěhovala do Polanky. Před svatbou jsem se nepohodla s mamčou, která samozřejmě nechtěla, abych se stěhovala, na jednu stranu jsem to tam měla ráda, na druhou stranu jsem to tam nenáviděla, teda spíše jsem nenáviděla žabomyší války a spory rodičů o dům, které se táhly spoustu let, výčitky atd...

Já to brala jako vysvobození.

Po nějaké době se nám narodil chlapeček Adámek, svět byl úžasný! Až někdy do roku a půl, kdy přišla tchýně (to slovo moc nemám ráda, protože pod tchýni si představím, škodolibou, protivnou babiznu, což tchýně není), teda manželova maminka s tím, že se jí zdá, že malý je autista. No, dokážete si představit, že jsem vylítla jako čertík z krabičky. Byla jsem naštvaná už při prvních slovech, kdy říkala, že dva měsíce sedí nad počítačem a hledá informace a za ty dva měsíce si nebyla schopná přijít ani pohrát s malým, naučit ho nějakou básničku, atp. - podotýkám, že bydlíme v jednom domě....takže to nějak závratně daleko nemá :-) Nemluvila jsem s ní. Asi do týdne jsme odjížděli na dovolenou na Šumavu a už tam jsem začala mít zdravotní problémy, bolení břicha a průjmy. A co děláte, když máte průjem? Jedla jsem tak akorát piškoty, suché rohlíky. Ale mé problémy neustávaly, zhoršovaly se, nemohla jsem pořádně sejít ani schody ven, a být na zahradě, měla jsem neustálé nutkání jít na záchod. Nemohla jsem jít s malým ani na procházku, to jsem nesměla jíst ani pít a jít, když tak někde mimo domy, a kde nebylo rušno a plno křoví, což bylo někdy naprosto nemožné. Nemohla jsem ani na nákup, to jezdil manžel, když jsem jela, tak jsem skončila hned na záchodě, někdy mi musel zastavit i cestou.... Prostě si nedokážete představit, jak to bylo šílené a naprosto psychicky náročné! Brala jsem i brufeny na bolení páteře a i ty jsem samozřejmě omezila, vysadila antikoncepci, a když ani to nepomohlo, tak už jsem po čtyřech až pěti měsících navštívila doktorku, která mě ihned objednala na gastro.

Tam mi doktor se mě hned doktor zeptal, zda jsme se třeba doma s manželem nepohádali, což jsem mu nepotvrdila, ale když jsem se vrátila zpět, kdy mi to začalo, tak to bylo právě období hádky s manž.mamčou... Ale vzal mi krev na rozbor a výsledky se mu nelíbily. Doporučil mi endoskopii, což jsem nechápala proč, když se žaludkem problém nemám... Ale histologie z následné endoskopie mu potvrdila, že trpím nesnášenlivostí lepku! (A teď malá vsuvka - tím, že jsem to teď napsala, až teď opravdu vidím tu spojitost - žeby nesnášenlivost tchýně = nesnášenlivost lepku?) KVANTUJI SVŮJ PRNÍ NALEZENÝ BLOG! - nebyla jsem zatím na druhém stupni kvantové terapie, kde se toto učí, ale mám stupeň první, tak si pomůžu, jak umím, představuji si při kvantování sebe, jak si vytahuji z hlavy spisy a šanony s nápisem "Nesnáším tchýni" a místo toho si do hlavy ukládám fota, kde se s tchýní usmívám a objímám a vidím srdíčka.

Po vlně cítím ve tváři ohromné teplo a pocit blaženosti a miluji svou tchýni :-) Mám ji teď chuť zavolat, ať přijde dneska na pulečku :-)

A abych to dneska ukončila, půl roku po vyšetření jsem se ze svých problémů dostala bezlepkovou dietou, ještě toho půl roku trvaly mé břišní problémy, zhubla jsem opět na svou váhu, lepek byl z těla ven! Pak chvilku bylo všechno růžové. Ale to až příště :-)

Možná vám čtenářům přijde toto všechno jako jedna slátanina, ale jsou to všechno mé myšlenky, které mi přijdou pod ruku, když píšu a píšu to pro pomoc sobě, abych v právě v sobě našla negativní programy, které chci přepsat na to co právě chci! Na jednu stranu je těžké se takto odhalovat, kdy se můžete cítit nazí, ale když chci nastolit změnu, tak musím opustit nebo vypustit ze sebe, co už nechci s sebou do své transformace nosit. Můžete mě odsoudit, za to, co píšu, ale upřímně, je mi to jedno (kvanťáci by pochopili, kdybych jim napsala u prdele :-D). Chci žít přítomností!

Miluji Vás!



Maja

Co je to kvantová terapie?

V červnu loňského roku jsem se zúčastnila úžasného kurzu TDKM - Teorie kvantového doteku matrixu - technika, pomocí které si můžeme hrát tak, že si zařídíme život takový, jaký si přejeme, a jaký chceme žít.


Kdo neví vůbec, vo co gou, navštivte stránky kvantovky, je tam pár videí ke shlédnutí, můžete si přečíst recenze a udělat si nějaký svůj obrázek, ale nic vám nenahradí vlastní zkušenost :-), a pak můžete tvořit svůj vlastní život.

Jak jsem se k tomuto vůbec dostala?

Pavla Vondráška znám už pár let, +/- 5 let, kdy jsem náhodně na internetu našla jeho stránky, když jsem hledala pomoc se svými bolavými zády. Možná kdybych ho ani neznala, tak by mě na kurz nenapadlo jít, považovala bych ho možná za nějaký podvod, jen z člověka vytáhnout peníze...  Ale tak to vůbec není, hodně vám kurz dá, Pavel vám ukáže, že můžete svou životní cestu měnit podle toho, jakou ji chcete mít vy!